Historie

STARÁ JEDNOTA BRATRSKÁ

Jednota bratrská - UNITAS FRATRUM - neboli Moravská církev se zrodila z velkého náboženského probuzení v Čechách (husitství). Ovlivněna učením Petra Chelčického, byla založena Bratrem Řehořem v Kunvaldu v severovýchodních Čechách v roce 1457.

Tato skupina zdůrazňovala trojí ideál víry, lásky a naděje, se silnějším důrazem na praktický křesťanský život než na učení nebo církevní tradici. Církev se rozrůstala a šířila po Čechách a na Moravě.

Mezi nejvýznačnější představitele patřil Lukáš Pražský, Jan Augusta, Jan Blahoslav, J.A.Komenský.

Jednota bratrská se netěšila dlouhou dobu z náboženské svobody. Krutá protireformace po bitvě na Bílé Hoře znemožnila její existenci, stejně jako všech ostatních protestantských církví. Mnoho lidí opustilo vlast jako exulanti, někteří zůstali doma a snažili se v tajnosti svou víru uchovat. Byli posilování ze zahraničí, povzbuzováni Písmem a inspirováni tajnými setkáními. Tímto způsobem přežili celé století.

Více podrobností najdete např. v těchto knihách:
Říčan, Rudolf: Dějiny Jednoty bratrské. Kalich, Praha 1957
Müller, Jos. Th. - Bartoš F. M.: Dějiny Jednoty bratrské. Praha 1923
Molnár, A.: Boleslavští bratři. KEFB Praha 1952

OBNOVENÁ JEDNOTA BRATRSKÁ

V letech 1722 až 1727 několik rodin z Moravy, převážně z Fulneku i z jiných míst, které zachovaly tradice původní Jednoty, pod vedením Christiana Davida našlo útočiště v Sasku, na panství Mikuláše Ludvíka hraběte Zinzendorfa, a vystavěli osadu, kterou nazvali Herrnhut (místo, které střeží Bůh), česky Ochranov.

Nebylo snadné vybudovat jednu církev z různorodých prvků, přicházejících z různých míst a prostředí, ale rozhodujícího zážitku jednoty se jim dostalo při vylití Ducha svatého během slavení sv. Večeře Páně 13. srpna 1727.

V roce 1732 vyslalo toto křesťanské společenství první misionáře k otrokům na ostrov sv. Tomáše v Karibském moři. A brzy následovaly další misie: do Grónska, Severní Ameriky, Jižní Afriky...

Více podrobností najdete např. v těchto knihách:
Vančura, Václav: Obrazy z dějin Jednoty bratrské. Bratrské listy, Praha 1911
Greenfield, John: Moc s výsosti. Praha 1936

JEDNOTA BRATRSKÁ V ZEMI OTCŮ

Ve své vlasti, v „zemi otců“, směla Jednota bratrská znovu zapustit kořeny po císařském ediktu (protestantský patent) z roku 1861. První sbor obnovené Jednoty bratrské byl založen roku 1870 v Potštejně, poté následoval sbor v Dubé u České Lípy roku 1872. Před první světovou válkou vznikly ještě další nové bratrské sbory v Ústí nad Orlicí, v Praze, v Jablonci nad Nisou, v Duchcově, v Turnově, v Mladé Boleslavi, v Nové Pace a v Herzogwaldu. Jednota bratrská pracovala v Českých zemích jak mezi Čechy, tak mezi Němci. Již od počátku se rozvíjela sociální práce mezi sirotky (sirotčince v Čermné a v Dubé) a též práce misijní (František Chleboun působil v jižní Africe mezi Kafry a Hotentoty).

Státního uznání se Jednotě bratrské v rámci Rakouska-Uherska dostalo roku 1880 v Liberci (Reichenberg), Jednota bratrská zpočátku užívala názvy Evangelická církev bratrská nebo Ochranovská církev bratrská.

Po vzniku samostatného Československa byl přijat roku 1921 pro české bratrské sbory oficiální název Jednota bratrská. V období první republiky Jednota bratrská sice spolupracuje s novou Českobratrskou církví evangelickou (vzniklou spojením dosavadní reformované a luteránské církve v českých zemích), ale udržuje si odstup od dobových vlastenecko-náboženských a liberálních nálad.

Ve třicátých letech čítá Jednota bratrská 10 sborů českých (cca 5400 členů) a pět sborů německých (cca 2000 členů). R. 1935 je Jednota bratrská rozdělena na dvě autonomní části – okrsek český a německý. Po 2. světové válce a odsunu sudetských Němců německý okrsek zaniká; ve dvou dosavadních německých sborech (Jablonec, Dubá) je obnovena práce, nyní mezi Čechy. Obnovena je též práce v Liberci, ve kterém posléze vzniká samostatný sbor. Od r. 1946 má Jednota bratrská v Československu i vlastní biskupy, prvním je zvolen Václav Vančura (ordinován bratrskými biskupy z Ameriky a Velké Británie, a to 20. 7. 1946 ve starém bratrském sboru v Mladé Boleslavi. Vančura je prvním bratrským biskupem po Janu Amosu Komenském).

1957, 5. září na generálním synodu v Bethlehemu byla prohlášena Jednota bratrská v zemi otců za samostatnou provincií (v pořadí pátou) ve svazku Unitas Fratrum.

Začátkem 60. let má česká Jednota bratrská celkem osmnáct sborů a další dvě desítky započatých misijních míst. Pod státním dohledem komunistického režimu však neuměla řešit mnoho různých otázek jak teologických, tak i eklesiologických a spory uvnitř církve postupně narůstaly.

Více podrobností najdete např. v této knize:
Adolf Vacovský: Obnovení Jednoty bratrské v zemi otců

SOUČASNÝ ŽIVOT JEDNOTY BRATRSKÉ V ČESKÉ REPUBLICE OD PÁDU KOMUNISMU

Po pádu totalitního režimu v roce 1989 se v české společnosti otevřely církvím nové možnosti. V rámci české Jednoty bratrské byla po více jak 300 letech znovu otevřena první bratrská základní škola a mateřská škola v Liberci. Vzniká Misijní škola Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, která vytváří možnost vzdělávání pro nové pracovníky církve. Misijní činností se otevřely podmínky pro založení nových sborů, některé byly založeny. Vznikla sociální péče o staré občany – Diakonie Beránek. V této nové občanské svobodě, ale začaly v české Jednotě bratrské také gradovat desítky let neřešené spory mezi několika skupinami, a to v oblasti teologické i eklesiologické. Otevřený konflikt v církvi eskaloval v letech 1998-1999.

V roce 2000 se česká Jednota bratrská zbavila vnitřních sporů, sjednotila se a vstoupila do postního období. 1. prosince 2000 se schází celá česká Jednota bratrská na modlitební konferenci v Liberci a prožije Den pokání. Vyznává hříchy, které Jednotu bratrskou provázely v posledních desetiletích. Všichni společně prohlašují, že chtějí žít podle svých duchovních otců opravdový život následování Ježíše Krista jako Beránka.

V roce 2001 a 2002 proběhly bratrské synody, na kterých byla přijata vize: „Po vzoru našich otců vybudovat církev na apoštolském a prorockém základě“. Cílem bylo obnovit životní styl otců JB, kteří tu již po vzoru první apoštolské církve v minulosti mnohé postavili a pak více jak 160 let až do r. 1620 rozvíjeli.

17. listopadu 2003 proběhl v Jednotě bratrské Den Smlouvy s Hospodinem. Podobně jako se naši otcové sešli „svolení na horách rychnovských“ r. 1464 a cele se poddali Bohu a v Ochranově, kdy zakusili navštívení Ducha a obrodu 13. srpna 1727, dospěla i současná generace v české Jednota bratrské v roce 2003 k podobné touze. Cítila po tom všem, co se odehrálo jak uvnitř společnosti, tak i uvnitř církve od Sametové revoluce, že přišla ta správná chvíle a správný okamžik, aby se vydala cele a ve všem Hospodinu a uzavřela s ním Smlouvu.

V letech 2005 až 2006 probíhaly přípravy na 550 let výročí od vzniku Jednoty bratrské a 275 let od vzniku bratrské misie. Sbory se začaly otevírat více veřejnosti, vznikla další díla ve vzdělávací a sociální oblasti a další nové aktivity.

V letech 2007 až 2008 oslavila Jednota bratrská 550 let výročí od svého založení a 275 let bratrské misie. 1. března 2007, ve čtvrtek na památný den vzniku, uspořádala k tomuto výročí slavnostní večer. Výročí vzal pod svoji záštitu předseda senátu parlamentu ČR MUDr. Přemysl Sobotka, který se také osobně slavnostního večera zúčastnil. Česká národní banka vydala jubilejní stříbrnou minci raženou k tomuto výročí. Poté byla zahájena putovní výstava, která zamířila do několika desítek měst v Čechách i na Moravě a seznámila širokou veřejnost, včetně více než 4000 žáků základních škol, nejen s historií, ale i se současnou činností Jednoty bratrské.

31. května 2008 proběhl bratrský synod. Byla schválena nová ústava církve, která lépe odpovídá současnému bratrskému životu v Jednotě. Vedle vedoucího ideového orgánu (Úzké rady) vzniká Výkonná rada s exekutivní pravomocí.

Od roku 2002 česká provincie Jednoty bratrské také vytváří své misijní oblasti působení - Slovensko (2002), Ruská federace (2007), Polsko (2008) a Ukrajina (2010).